16.12.2022 | BusinessInfo.cz

Zdaňovacím obdobím při vyplňování přiznání k daním z příjmů, jež OSVČ odevzdávají do dubna či května (elektronicky) respektive do července, je obvykle kalendářní rok.

Ilustrační fotografie

 

Na rozdíl od slev, které jsou automatické a můžete je zohlednit až při vyplňování daňového přiznání, musíte bonus v podobě nezdanitelných částí daně vyřešit do konce roku. Například hodnotu daru, který poskytnete v lednu 2023, můžete odečíst až při přiznání daní z příjmu na jaře 2024.

„Chcete-li optimalizovat daně v přiznání, jež budete odevzdávat na jaře 2023, máte na to, abyste si mohli odečíst od daní některé položky čas do konce letošního roku. Všechny základní odečitatelné položky jsou uvedeny v paragrafu 15 zákona o daních z příjmů,“ shrnuje poradce Michal Dvořáček.

Paragraf 15 Zákona 586/1992 Sb. obsahuje tyto odečitatelné položky (u daně z příjmu fyzických osob):

• bezúplatná plnění (dříve dary) včetně darování krve či plazmy,
• úroky z hypotečního úvěru a dalších obdobných úvěrů
• členské odborové příspěvky,
• příspěvky na úhradu dalšího vzdělávání,
• pojistné na penzijní připojištění,
• pojistné na soukromé životní pojištění.

Právnické osoby (firmy) si zase mohou z daní odečíst (podle paragrafu 34 zákona) prostředky věnované na výzkum a vývoj a na podporu odborného vzdělávání.

Zaměstnanci a také osoby samostatně výdělečně činné, jež platí zálohy na daň z příjmu v průběhu roku, mají šanci – při využití odpočtů – dosáhnout na přeplatek, který jim uhradí stát. Musejí o něj ovšem vždy sami požádat (viz níže).

„Zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí jen malé procento OSVČ s vysokými příjmy. Nehradí je rozhodně ti, kteří s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností v daném roce začínají, ani ti, kteří zaplatili na dani z příjmů fyzických osob ročně 30 tisíc korun nebo méně,“ připomíná poradce.

Poradíme vám, jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku

Těchto drobných živnostníků, kterých je stále drtivá většina, se tedy netýká přeplatek, ale jen možnost snížit si daňový základ. Ve výsledku nicméně ušetří stejně jako ostatní, protože si peníze z darů, příspěvků, zaplaceného penzijního pojištění či hypotéky odečtou přímo v přiznání od daňového základu. Připomínáme, že základ odpovídá rozdílu mezi vašimi ročními příjmy a výdaji.

Podmínkou uvedenou v zákoně (odstavec 9 paragrafu 15) je, aby byl poplatník daňovým rezidentem Česka nebo jiného členského státu Evropské unie (případně státu tvořícího Evropský hospodářský prostor).

„Úhrn jeho příjmů na území České republiky musí ovšem představovat minimálně 90 procent všech jeho ročních výdělků. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně. A pokud tyto příjmy z ciziny máte, doložit je musíte,” dodává poradce.

Jak postupovat při vyplňování přiznání?

Nezdanitelné části základu daně respektive seznam odečitatelných položek najdete v tiskopisu daňového přiznání na druhé straně v oddílu č. 3. Potvrzení o tom, že jste poskytli dar, zaplatili příspěvek či splátku na hypotéku musí být vždy součástí přiznání, jinak vám berňák nárok neuzná. Přidává se k němu jako příloha na samostatném listu.

Příklady dokumentů, které se přidávají k daňovému přiznání (DP) jako přílohy

Co je daňový přeplatek?

Daňový přeplatek vzniká tehdy, pokud během roku odvede plátce (zaměstnavatel za zaměstnance či podnikatel sám za sebe) zálohu na daně z příjmu, která je vyšší než daň vypočtená po skončení roku. Přeplatek odpovídá rozdílu těchto částek.

Pokud nemáte evidované nedoplatky, bude vám přeplatek vrácen. Musíte o něj ale zažádat a finanční úřad má následně na vyplacení peněz čas 30 dní.

Zaměstnanec, kterému provedl roční zúčtování zaměstnavatel, obvykle žádá o vracení přeplatku do 15. února a vyplacenou vratku dostane ve výplatě za březen. OSVČ pak nesmějí zapomenout podat žádost spolu s daňovým přiznáním a peníze jim přijdou na účet do května (června u elektronického přiznání) respektive do srpna (vyplňuje-li jim přiznání poradce).

Od roku 2021 došlo k jedné důležité změně. Přeplatky se vracejí pouze tehdy, jsou-li vyšší než 200 korun. Nově je také možné, aby vám finanční úřad vrátil přeplatek v hotovosti, ale maximálně do výše 1 000 korun.

• Daňový bonus není totéž, co přeplatek

Pro úplnost dodáváme, že daňový bonus, který se týká jen těch, již využívají slevy na jedno či více dětí, je od letošního roku bez limitu. Do loňska platilo, že vám stát mohl vrátit maximálně 60 300 korun ročně.

Co si můžete odečíst ze základu daní z příjmů?

Bezúplatná plnění (dříve dary) – odstavce 1,2 paragrafu 15 zákona

Zákon hovoří o tom, že za bezúplatné plnění (dar) se považuje poskytnutí jakékoli hmotné věci, finanční částky, služby či nemovitosti jiné osobě (fyzické i právnické) zcela zdarma.

Abyste takovýto dar mohli zahrnout do svého ročního zúčtování, musí mít hodnotu alespoň 1 000 korun nebo přesáhnout dvě procenta vašeho základu daně. Postačí přitom splnit pouze jednu z obou uvedených podmínek.

„Pokud například darujete jednou za rok LDN, kde leží vaše babička, 3 000 korun, samozřejmě si je můžete od daňového základu odečíst. Dávejte jen pozor na podmínku, že si lze odečíst jen určité procento ze základu,“ potvrzuje poradce.

Příklad:

Vzhledem k tomu, že příslušnou částku odečítáte z daňového základu, odepíšete z výsledné daně patnáct procent. Pan Novotný daroval sociálnímu zařízení 2000 korun, jeho daň z příjmu fyzických osob tedy bude ve výsledku nižší o 300 korun (15 procent ze základu).

Obvykle není možné mezi odčitatelné položky zahrnout dar, respektive dary, jejichž úhrnná hodnota přesahuje 15 procent základu daně. 

Od předloňského roku je výjimečně možné odečíst si ze základu daně až 30 procent, a to v případě darů na dobročinné účely. Dočasná úprava, která toto umožnila, měla podle legislativců skončit v roce 2021, nakonec ale platí i pro letošní rok.

V § 15 odst. 1 je přitom stále ještě následující věta, která může být matoucí:  “V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně; neplatí to pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně.”

Podle zákona o daních z příjmů se v tomto případě neřiďte. O prodloužení výjimky rozhodla ruská invaze na Ukrajinu, kvůli níž byl přijat speciální zákon.

Problematiku daňové uznatelnosti darů od roku 2022 upravuje zvláštní  zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

V paragrafu 1 zákona se říká:

(1) Za zdaňovací období roku 2022 lze podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně.

(2) Za zdaňovací období skončená v období od 1. března 2022 do 28. února 2023 lze podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů od základu daně sníženého podle § 34 zákona o daních z příjmů odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně sníženého podle § 34 zákona o daních z příjmů.

„Češi si tedy mohou o poskytnutý dar snížit daňový základ ve dvojnásobné výši než obvykle, právnické osoby dokonce trojnásobně,“ potvrzuje Marek Šedivý z Asociace veřejně prospěšných organizací ČR.

Jednotlivé dary (do zmíněného limitu) lze také sčítat. Pokud někoho během roku obdarujete několika drobnějšími prezenty, všechny položky si můžete odečíst.

Mezi takzvaná bezúplatná plnění patří i bezplatné dárcovství krve či plazmy. Pokud jste pravidelným dárcem, opět se můžete těšit na nižší daň z příjmu. A v tomto případě nejde o malé částky. Jeden odběr je aktuálně oceněn částkou 3 000 korun. U složitějších lékařských zákroků je pak částka ještě výrazně vyšší. Žijící dárce orgánů nebo člověk, který daruje kostní dřen či kmenové buňky, má nárok na odpočet od základu až 20 tisíc korun (to představuje 3000 Kč z vypočtené daně).

Bezúplatná plnění mohou podle litery zákona společně poskytovat i manželé v rámci „společného jmění manželů“. Pokud dar splňuje zákonem stanové podmínky, do svého ročního zúčtování ho může zahrnout pouze jeden z nich nebo i oba (viz opět paragraf 15 zákona).

Daň z příjmů: Kdo a kdy musí platit čtvrtletní a pololetní zálohy?

Pokud dárce podává daňové přiznání sám, zapíše úhrnnou hodnotu daru do příslušného řádku DP (loni 46). Písemný doklad potvrzující poskytnutí daru na A4 je přílohou daňového přiznání.

Pokud za dárce vyúčtování daně z příjmů provádí zaměstnavatel, předá dárce doklad potvrzující poskytnutí daru zaměstnavateli do 15. 2. následujícího roku a ten doklad do vyúčtování zahrne.

Potvrzení o daru musí obsahovat základní údaje, ze kterých je evidentní, kdo je poskytovatelem a příjemcem daru, jaká je jeho hodnota, účel či datum darování.

Úroky z hypoték, stavebního spoření a obdobných úvěrů – odstavce 3,4 paragrafu 15 zákona

Hypotéky nebo úvěry poskytnuté stavební spořitelnou patří dnes v Česku k nejčastěji využívaným odčitatelným položkám a jsou pro plátce daní z příjmů velmi výhodné. Od základu si totiž můžete odečíst dokonce až 300 tisíc korun ročně, které jste zaplatili na úrocích plynoucích z poskytnutého hypotečního úvěru nebo stavebního spoření.

Pokud si zařídíte hypotéku až v průběhu roku, lze si odečíst až 25 tisíc korun za každý kalendářní měsíc. Ti, kteří první splátku zaplatí v říjnu, tak budou mít nárok maximálně na 75 tisíc korun odpočtu (11 250 Kč z výsledné daně).

Pokud je úvěr použit na nákup stavebního pozemku, je celá situace poněkud komplikovanější. Podle zákona na něm totiž musí vlastník nejpozději do čtyř let od podepsání úvěrové smlouvy začít stavět.

„V opačném případě musí dříve neodvedené peníze na daních státu vrátit, a to i s víceletým zpožděním. Na tuto věc je tedy vhodné dát si dobrý pozor,“ varuje Michal Dvořáček.

Nabízíme přehled slev na daních. Opět se zvýší základní sleva na poplatníka

To souvisí i s dalším podmínkou, která je uvedena v zákoně. Tyto úvěry totiž musejí sloužit výhradně pro účely financování bytových potřeb plátce (buď jeho vlastních, nebo může jít může jít o trvalé bydlení druhého z manželů, dětí, potažmo rodičů a prarodičů). Nejedná se například o nebytové prostory jako sklep či garáž, pak je situace odlišná (viz odstavec 3 paragrafu 15).

Pakliže má úvěrová smlouva několik účastníků, mohou nezdanitelnou část daně uplatnit všichni najednou (rovným dílem), ale samozřejmě to může být také jen jeden z nich (podle dohody).

Pojistné na penzijním připojištění a životním pojištění – odstavce 5,6 paragrafu 15 zákona

Pokud jde o penzijní připojištění, jež v Česku využívají stovky tisíc lidí, maximální roční částka, kterou lze odečíst od základu daně, činí aktuálně 24 000 korun.

U připojištění se státním příspěvkem je to opět trochu jinak. Naspořenou částku musíte ponížit o 12 tisíc. V takovém případě odečítáte cokoliv nad hranici 12 000 korun (nikdy méně) a opět do maximální výše 24 000 korun.

„U soukromých životních pojištění (ŽP) je situace obdobná jako u klasického „penzijka“. I v tomto případě si můžete z daní z příjmů odepsat maximálně 24 tisíc korun ročně,“ informuje Dvořáček.

Bohužel ale nejde toto pravidlo uplatnit u smlouvy na ŽP, která obsahuje možnost mimořádných výběrů peněz. Podle poradkyně Gabriely Ivanco ze společnosti Mazars přitom není podstatné, jestli peníze během daného roku vyberete nebo nikoliv. Stačí, je-li ve smlouvě zmíněna ona možnost.

Další podmínky pro možnost daňových odpočtů ze ŽP:

• pojištění je sjednáno alespoň na dobu 5 let,
• máte sjednanou částku alespoň 40 000 korun pro případ dožití (pojistná doba 5 až 15 let), respektive 70 000 korun a více, pokud se jedná o pojistnou dobu delší než 15 let
• nemůže dojít k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a v jehož důsledku nedojte k ukončení pojistné smlouvy.

Pozor! Při nesplnění některé z uvedených podmínek, je situace obdobná jako u výše zmíněného úvěru na nákup stavebního pozemku. Pokud vám na přestupek berňák přijde, budete muset částku, o kterou jste si daňový základ snížili/opakovaně snižovali, zpětně doplatit.

Důležitou legislativní změnou, ke které došlo zhruba před čtyřmi lety, bylo zvýšení limitů pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění zaměstnanců z 30 000 (platných v roce 2016) na 50 000 korun ročně. Narostla také nezdanitelná částka na penzijní připojištění, kterou si mohou OSVČ odečíst od základu daně, a to právě z 12 až na zmíněných 24 tisíc korun, a také odpočet na životní pojištění – opět z 12 tisíc na 24 tisíc korun.

Členské odborové příspěvky – odstavec 7 paragrafu 15 zákona

Méně obvyklou možnost, jak si snížit daňový základ, využijí členové odborových sdružení. Od základu daně lze totiž odečíst uhrazené členské příspěvky, a to do výše 1,5 procenta vašich zdanitelných příjmů, ale nikdy ne víc než 3 000 korun v rámci jednoho zdaňovacího období (kalendářní rok).

Potvrzení, které vám vydá odborová organizace, opět přidáte jako přílohu k přiznání k daním z příjmů. Pokud zapomenete, znovu platí, že berňák vám odpočet neuzná.

Příspěvky na úhradu dalšího vzdělávaní – odstavec 8 paragrafu 15 zákona

Pokud jste během roku absolvovali nějakou zkoušku, která měla ověřit výsledky vašeho sekundárního vzdělávání, můžete si platbu za ni také odečíst od základu daně. Maximálně jde ale pouze o deset tisíc korun.

Výjimku mají lidé se zdravotním postižením – jedná-li se o nižší stupeň postižení, mohou si odečíst maximálně 13 tisíc, v případě těžšího postižení až 15 tisíc korun. Aby byla položka uznatelná, nesmí zkoušku hradit váš zaměstnavatel.

Zdroj: Jakub Procházka