Kdo a z jaké části příjmu platí 23procentní daň? Progrese se týká bohatých

Říká se jí milionářská daň, protože se dotýká lidí s nejvyššími výdělky. Progresivní daň z příjmu nad určitý limit ve výši 23 procent za rok 2025 zaplatí pouze podnikatelé, jejichž roční příjmy přesáhly 1 676 052 korun.

30.01.2026 | BusinessInfo.cz

Daň z příjmů fyzických osob má v Česku nadále dvě sazby. První ve výši 15 procent platí drtivá většina podnikatelů. Nižší sazba se v přiznání, které budete odevzdávat na jaře 2026, uplatňuje u ročních příjmů do 1 676 052 korun. Vyšší třiadvacetiprocentní odvod se pak vypočítává pouze u té části výdělku, která přesahuje zmíněný limit (viz níže).

Ilustrační fotografie

Plátců progresivní daně po nedávných legislativních změnách přibylo. Předloni zavedené úpravy (v souvislosti s vládním konsolidačním balíkem) jednoduše znamenají, že většina lidí zaplatí za loňský rok na dani z příjmů více než předtím. Už dříve byla zrušena solidární daň z příjmů, zavedena ale byla jiná daň pro bohatší.

„Takzvaná solidární daň byla dlouho jedinou stopou daňové progrese v Česku. Ti, kteří vydělávali více, odváděli státu vyšší procento z výdělku než průměrná populace. Před čtyřmi lety se ale stejně jako superhrubá mzda solidární daň zrušila a nahradila ji jiná forma progrese,“ připomíná poradce Michal Dvořáček. Solidární daň byla zavedena v roce 2013 za vlády Petra Nečase.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele 2025

Co změnil vládní balíček a jak se to projevilo?

Od roku 2024 tedy plátců progresivní daně v Česku přibylo, protože se snížil roční příjmový limit pro ty, kteří ji musejí platit.

Vyšší třiadvacetiprocentní sazba daně nyní platí i pro ty, jejichž roční příjmy jsou minimálně na 36násobku průměrné měsíční mzdy (PM). Původně to byl 48násobek průměru. PM byla pro rok 2025 stanovena na 46 557 korun.

Znamená to, že pro poslední zdaňovací období je limit na 1 676 052 korunách hrubých příjmů ročně (v průměru 139 671 Kč měsíčně). Podle původních pravidel by byl tento strop na 2 234 736 korunách ročně. Do loňska totiž platila vyšší sazba jen pro příjmy, které ročně přesahovaly 48násobek průměrné mzdy.

OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?

Vyšší daň platíte jen z příjmů nad limit

Zatímco drobní živnostníci platí a nadále budou platit patnáctiprocentní daň, bohatším se daňový základ u části příjmů zvedá na 23 procent.

Mnoho lidí se obává, že jakmile by měli se svými příjmy překročí limit pro vyšší sazbu, je pro ně výhodnější vydělávat méně a tedy platit výrazně nižší daň, která jim domnělé ztráty vykompenzuje. To je ale mýtus.

Platí totiž, že vyšší 23tiprocentní sazbu odvádějí jen u příjmů nad limit.  Velká část výdělku je tedy – i u těch, co platí progresivní daň – zdaněna jen 15 procenty jako u ostatních poplatníků.

Slevy na dani z příjmu: Víte, které z nich jste letos využili naposledy?

„V praxi to znamená, že podnikatel, který měl za rok 2025 hrubý příjem například 2 000 000 korun, odvede z 1 676 052 korun patnáctiprocentní daň a ze zbylých 323 948 korun 23 procent,“ vypočítává Dvořáček.

Pokud bychom vzali v úvahu limit, který platil do loňska, žádnou progresivní daň by člověk s hrubými příjmy 2 000 000 korun neplatil.

Plátcům daně z příjmů částečně pomůže vyšší základní sleva na poplatníka, která byla mnoho let ve výši 24 840 Kč, následně se zvýšila na 27 840 korun a už čtvrtým rokem je dokonce 30 840 korun. U tuto částku si tedy každý snižuje výsledný odvod. Zrušeno bylo ale například školkovné, které snižovalo daň těm, kteří měli dítě v mateřské škole a úprav se dočkaly i další slevy a zvýhodnění.

Příklad č. 1

Živnostník Pavel Novotný měl v roce 2020, kdy ještě platila solidární daň, hrubý zisk (příjmy minus výdaje) ve výši 2 500 000 milionu korun. To byl jeho daňový základ. Klasická daň z příjmu by u něj představovala 375 000 korun (15 procent z 2 500 000). Jenže platil ještě solidární přirážku ve výši 57 953 Kč (tj. sedm procent z 2 500 000 minus 1 672 080), celkem tedy odvedl státu 432 953 korun.

Za rok 2025 je jeho daňový základ 2 497 000 korun. Připlatí si o něco méně, když odvede státu 237 422 plus 123 142 korun (23 procent z rozdílu mezi celkovým příjmem a limitem). V součtu tedy zaplatí 360 564 korun.

Příklad č. 2

Živnostník Michal Novák měl v roce 2025 roční příjem ve výši 2 150 000 korun. Z části příjmu ve výši 477 920 korun bude platit vyšší 23procentní daň. Ve výsledku si tedy připlatí více než dvacet tisíc korun více, než kdyby zdaňoval podle starých pravidel. Do roku 2024 by totiž se svým příjmem limit pro platbu paušální daně vůbec nepřesáhl.

Nová nastupující vláda Andreje Babiše nicméně slibuje, že některé slevy včetně té na pobyt dítěte v mateřské škole živnostníkům vrátí a že upraví i výši některých odvodů včetně paušální daně.

Mnoho lidí se ptá, zda mohou být se svým příjmem v třiadvacetiprocentním pásmu a přesto mít nízkou daň.  Teoreticky to možné je, protože se daňová sazba aplikuje na základ daně, a až poté přichází na řadu slevy na dani (typicky sleva na poplatníka, slevy na děti, na vyživovaného partnera).

Ještě dodejme, že I když má podnikatel vysoké výdělky, mohou mu již základ daně snížit odečitatelné položky (odpočty odpočtům z darů, hypoték, příspěvků za dárcovství krve nebo penzijního připojištění) a pak se placení progresivní daně může úplně vyhnout.

Chcete vědět, jak ušetřit na daních? Kromě slev využijte odpočty z darů, spoření či dárcovství krve

Jak je to u zaměstnanců?

OSVČ s vysokými příjmy si stejně jako zaměstnanci oproti původní solidární dani pohoršily. Zaměstnanců se změna zákona dotkla v roce 2022, OSVČ se s ní musely vyrovnat při vyplňování přiznání (DAP) za rok 2022 a platí/platila i pro roky následující.

Upozorňujeme, že přirážku musíte jako OSVČ každý rok uvést v daňovém přiznání. Zaměstnancům se daň počítá pouze z hrubé mzdy, a to ve výši 15 procent. Při příjmu nad 139 671  korun měsíčně platí 23 % z částky nad touto hranicí.

Progresivní daň tedy zaplatí zaměstnanci, kteří měli vyšší hrubou mzdu než zmíněný roční limit, případně OSVČ, jež mají vyšší základ daně z podnikání (příjmy minus výdaje). Započítávají se ale i příjmy pasivní, například z pronájmů nemovitostí nebo kapitálového majetku a na rozdíl od solidární daně i peníze z prodeje nemovitostí.  

Co říká zákon?

Sazby zálohy na daň podle § 38h odst. 2 zákona o daních z příjmů činí pro rok 2025: 15 % pro část základu pro výpočet zálohy, která nepřesahuje trojnásobek průměrné mzdy (zmíněných 139 671 Kč). Do předloňského roku byl v zákoně uveden čtyřnásobek PM.

„Do daňového základu ve výši 1 672 080 korun se odvádí patnáctiprocentní daň z příjmů, pro část daňového základu převyšující tuto částku se daň zvyšuje na 23 procent. Tato legislativní úprava se dotýká i lidí s vysokými zdanitelnými pasivními příjmy z kapitálového majetku, nájmu nebo s ostatními příjmy,“ doplňuje daňová poradkyně Gabriela Ivanco.

Jakub Procházka