Minimální mzda se zvýší o tisíc korun. Projeví se i na pojistném či daních

V Česku se pro příští rok zvýší minimální mzda více než letos, kdy její nastavení ovlivnila covidová krize. Od ledna 2022 naroste o 1 000 korun na 16 200. Rozhodla o tom vláda. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) přitom prosazovalo daleko výraznější navýšení.
 

 

V době, kdy jsou firmy stále postižené dopadem pandemie covid-19, vláda zvyšuje minimum opatrněji než v letech 2019 a 2020.

 

MPSV s podporou odborů přesto navrhovalo rekordní zvýšení o 2800 korun. Zaměstnavatelé byli proti, připouštěli přidání pouze 500 korun. Tripartita o částce několikrát jednala, ale nedohodla se.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2022

Vládní rozhodnutí je kompromisem, podle ministryně Jany Maláčové je to ale zklamání. „Lidé, kteří pracují a snaží se, se mají ze své mzdy uživit. Jsem zklamaná, budeme 400 korun pod minimální mzdou Polska,“ uvedla ministryně.

S minimální mzdou, za kterou pracuje v Česku asi 150 000 lidí, se zvedá i takzvaná zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek pro ty, kteří dělají kvalifikovanou práci a týká se širšího okruhu zaměstnanců. Vyplácí se v osmi stupních podle obtížnosti a odpovědnosti práce. Letos je v rozmezí 15 200 až 30 400 korun. Od ledna by se měla zvednout na 16 200 až 32 400 korun.

Podle minimálního platu se upravuje například i výše školkovného – tedy slevy na dani pro rodiče dětí umístěných do mateřské školy, nebo limit příjmů pro výplatu daňového bonusu (viz níže)

Hrozba pro firmy?

Podnikatelé růst minima tradičně odmítají. Problém není podle zástupců podniků v tom, že zvednete plat těm, kteří mají nejméně, ale že roste tlak na přidávání peněz i ostatním zaměstnancům.

Letos ještě přidělala zaměstnavatelům vrásky na čele Jana Maláčová, která navrhovala nejvýraznější zvýšení minima v historii Česka. Ambiciózní návrh předpokládal, že se minimální měsíční mzda v Česku zvýší až na 18 000 korun.

„Navržená částka se naprosto vymyká ekonomické realitě. Náš současný křehký hospodářský růst je založený především na stabilitě firem, kterým teď nemůžeme házet klacky pod nohy,“ byl přesvědčen prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Ministerstvo navrhuje rekordně zvýšit minimální mzdu. Podle HK ČR je to nepřijatelné

„Minimální mzda potřebuje zejména odpolitizování a dlouhodobou změnu koncepce. Považuji za nezbytné jít cestou změny zákona a navázání nejnižšího výdělku na ekonomické predikce ministerstva financí, nikoliv na požadavky odborů a některých politiků,“ dodává Dlouhý.

„Pro malé a střední podniky je zvýšení neopodstatněné a odmítají jej. Pro nárůst minimální mzdy v České republice neexistuje ekonomický důvod,“ tvrdí zase Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR).

Ideál? Dvě pětiny průměru

Tempo růstu každoročně akcelerovalo už od nástupu Sobotkovy vlády a Babišova vláda v nastaveném trendu pokračovala. V roce 2019 si nejchudší pracovníci polepšili o 1150 a 2020 dokonce o 1250 korun měsíčně.

Odbory i ministerstvo dlouhodobě argumentují tím, že je vyšší minimální mzda nejen v západní Evropě, ale například i na Slovensku či v Polsku. Tyto země v HDP na hlavu za Českem zaostávají, ale práce těch, co mají nejnižší příjmy, je tu zaplacena lépe.

Naopak podle AMSP ČR je metou a nepsaným pravidlem v Evropě oscilace minima kolem 40 % průměrných výdělků. Asociace navíc zmiňuje, že odvozování minimální mzdy od průměrné zavádějící a ekonomicky škodlivé. Průměrná mzda je letos stanovena na 35 411 korun. Minimální mzda by tedy měla být na úrovni 14 160 korun.

Do výdělku zaměstnanců by se od letošního roku promítá i zrušení superhrubé mzdy. Ti, kteří pobírají nejméně, si polepšili o několik set korun měsíčně, zaměstnavatelé to ale na rozdíl od státní pokladny nepocítili.

Dopady zvýšení minimální mzdy do dalších zákonů

  • zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění zaměstnanců (částka 16 200 Kč). Navýšit odvod pojistného budou muset i pojištěnci evidovaní v kategorii osob bez zdanitelných příjmů (OBZP). Ti zaplatí od 1. 1. 2021 pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 procent z minima, tedy 2 187 korun měsíčně (v roce 2021 činí měsíční platba 2052 korun)
  • zvýšení slevy na dani za umístění dítěte, tzv. školkovného, za rok 2022 na 16 200 Kč (tuto slevu využívají poplatníci z řad OSVČ zpětně v daňovém přiznání na rok 2022). Plátci paušální daně na ni nemají nárok.
  • nárůst hranice příjmů, které musí být dosaženy pro nárok na výplatu daňového bonusu na dítě, tj. šestinásobek minimální mzdy (příští rok tedy 97 200 Kč), resp. měsíčně polovina minimální mzdy (příští rok tedy 8100 Kč).
  • zvýšení limitu pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů. Ročně je osvobozena částka do 36násobku minimální mzdy, což bude v roce 2022 částka 583 200 korun (pouze u nadstandardních důchodů – měsíční důchod by musel přesahovat 48 600 Kč)
 
Jakub Procházka

 

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode