Některá odvětví zasáhne vyšší zdanění, chystají se ale i pozitivní změny

Kromě daně z mimořádných zisků připravuje ministerstvo financí také výrazné zjednodušení vedení účetnictví nebo daňových odpisů.

  

13.12.2022 | Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR)

 

Konec letošního roku je spojen především s politickým záměrem na zavedení mimořádného zdanění zisků v odvětvích energetiky, těžby, rafinérií a bank. Zároveň s ním je zaváděn také mimořádný odvod z nadměrných příjmů u výrobců elektřiny. Připravují se však i jiné daňové návrhy s dopadem na firemní podnikání.

 

Ilustrační fotografie

 

Například je avizována velká daňová novela, která má upravit odepisování majetku nebo spolu s novelou zákona o účetnictví zavést možnost vedení účetní a daňové evidence v cizí měně. Ministr financí na začátku svého působení sliboval, že účetní a daňová evidence v cizí měně bude možná od roku 2024.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2023

Mimořádné zdanění zisků

Jednou z nejpodstatnějších daňových změn je windfall tax, kterou na začátku listopadu schválila poslanecká sněmovna. Stát hodlá zdanit tzv. neočekávané zisky v odvětvích energetiky, zpracování ropy, těžby fosilních paliv a bankovnictví. Ty vznikly podle argumentace Ministerstva financí ČR (MF) díky „mimořádným okolnostem“, tedy vysokým cenám energie a vysokým úrokovým sazbám.

Dodatečná sazba daně ve výši 60 procent má být platná po dobu tří zdaňovacích období v letech 2023 až 2025. Příjmy z daně v prvním roce rezort odhaduje na přibližně 85 miliard korun. Vláda je využije na kompenzace občanům a firmám v důsledku energetické krize.

Vyměřovací základ daně vzniká porovnáním aktuálního zisku s průměrem zisků v letech 2018 až 2021 navýšeným o 20 procent. Toto toleranční pásmo má odrážet běžné zvyšování zisků v čase.

Svaz průmyslu dlouhodobě upozorňuje na nesystémovost a rizika zavádění mimořádných daní pod tlakem aktuální ekonomické situace.

Mimořádné dani by v uvedených odvětvích neměly podléhat všechny subjekty, ale jen společnosti dosahující stanovené minimální hranice ročních příjmů z činností v těchto odvětvích. Pro odvětví výroby a distribuce energie by se nejprve měly zohlednit příjmy z rozhodných činností na úrovni celé skupiny, kde pro konkrétní holding (nebo větší firmu) se uvažuje o prahu minimálně 2 miliardy korun za rok 2021.

Následně by se pro účely daně posuzovaly jednotlivé společnosti ve skupině s vlastním IČO s navrhovaným prahem příjmů 50 milionů korun z rozhodné činnosti ročně. Způsob kvalifikace poplatníků je o to složitější, že například pro odvětví těžby a úpravy černého uhlí, těžby ropy a zemního plynu nebo výroby koksu a rafinovaných produktů by obecně platil jen minimální roční příjmový práh ve výši 50 milionů korun z rozhodné činnosti, z ní by muselo pocházet nejméně 25 procent ročního čistého obratu.

Svaz upozorňuje na problémy

Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě upozorňuje na nesystémovost a rizika zavádění mimořádných daní, ať už sektorových nebo jiných, pod tlakem aktuální ekonomické situace. Navrhovanou mimořádnou daň ale vnímá jako politický návrh a zaměřil se na její technické parametry a možnosti dílčích úprav ve prospěch firem.

 

Ilustrační fotografie

 

Z tohoto důvodu si vyžádal předběžný legislativní text a snažil se s ministerstvem financí najít kompromis eliminující některé praktické problémy či situace, na které primárně záměr daně nemíří. Díky úsilí Svazu průmyslu se podařilo dojednat několik změn, se kterými původní návrh nepočítal.

Například byly z okruhu rozhodných příjmů pro určení poplatníka daně vyňaty příjmy závodních energetik a procesů v průmyslu, které jsou používané pouze ve výrobě či spotřebě v rámci skupiny a nepřeprodávají se dále. Dále se mimo jiné zvýšil minimální roční práh příjmů z rozhodné činnosti kvalifikující poplatníka daně.

Chystá se velká daňová novela

Velkým tématem v daňové oblasti by měla být novelizace zákona o účetnictví. Podle záměru ministerstva financí se má účetnictví přiblížit moderní době, celková koncepce je ostatně inspirovaná mezinárodními účetními pravidly, zejména standardy IFRS. Místo striktně předepsaného pojetí má být účtování založeno spíše na vykazování nebo na finálním reportingu s důrazem na zobrazení reálného obrazu účetní jednotky. Zákon by měl být v některých aspektech liberálnější. Fyzické osoby nebo neziskové subjekty by například nemusely povinně vést účetnictví.

 

Ilustrační fotografie

 

Novela má také naplnit dlouhodobý požadavek Svazu průmyslu, aby firmy mohly dobrovolně vést účetní a daňovou evidenci ve vybraných cizích měnách. Tento nástroj odstraní zbytečnou administrativu u mezinárodně působících společností, které mají transakce a vedou účetnictví v cizí měně, a pro které je přepočítávání všech transakcí na českou korunu zatěžující. U korporátní daně by mohlo být v cizí měně vyplňováno i daňové přiznání včetně výpočtu daně až do finální platby.

Připravovaná navazující velká daňová novela dále předpokládá zásadnější úpravu odepisování majetku. Současný systém má být výrazně jednodušší, počet odpisových skupin by se mohl snížit. Revidováno má být i technické zhodnocení – kromě fixního limitu se zvažuje i možnost použít procentní limit ze zůstatkové ceny. Svaz průmyslu připomíná ministerstvu financí potřebu včasného vedení diskuse s dotčenými subjekty, pokud má být cílem skutečné zjednodušení.

Zdroj: Převzato ze speciální přílohy časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (4Q/2022). Autor: Milan Klempíř, manažer pro ekonomiku, daně a finance

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode